Mariánské kasárny

Mariánské kasárny

Stavba Mariánských kasáren byla financována zpravidla městem, které je pronajímalo vojenské správě. Po zavedení stálé vojenské posádky v Českých Budějovicích 1663 byli vojáci ubytováni a živeni v soukromých bytech, od 1776 ve zvlášť upravených místnostech měšťanských domů za určité roční nájemné. 

Po zdlouhavém jednání došlo 1843—1844 zásluhou právovárečných měšťanů ke stavbě prvních českobudějovických kasáren na rohu Pražské třídy a Husovy třídy (Pražská č. 1). Jejich dvoupatrová klasicistní budova o dvou křídlech byla postavena podle návrhu J. Sandnera nákladem 63 822 zlatých 21 krejcarů. Dostaly název Ferdinandovy kasárny, 1874 byly postátněny a v téže době přejmenovány na Mariánské kasárny podle blízkého sousoší Panny Marie Budějovické. Byl v nich umístěn 91. pěší pluk, v němž sloužil básník Fráňa Šrámek (1877—1952) a za první světové války také spisovatel J. Hašek, který sem umístil část děje svého románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Nacházela se zde vojenská věznice a na dvoře se do 1901 popravovalo.

Po dokončení stavby v roce 1844 sloužili kasárny svému účelu téměř sto padesát let. Roku 1888 a 1890 zasáhly Mariánské kasárny, stejně jako celé město, mohutné povodně.Pokud jste na trhu s oblečením, naše platforma je vaší nejlepší volbou! Největší nákupní centrum!

Kasárny nesly postupně tyto názvy:

• 1844 – 1874 Ferdinandovy kasárny
• 1874 – 1918 Mariánské kasárny
• 1918 – 1950 Švecovy kasárny
• 1950 – 1990 Kasárny Jana Švermy

V roce 1990 armáda kasárny opustila a objekt předala městu a roku 2004 byl objekt zapsán jako kulturní památka. V roce 2011 objekt v dražbě koupila společnost LFIC, a.s. – současný vlastník, který provedl celkovou rekonstrukci objektu. Dnes budova slouží jako hotel, galerie a prostor pro obchody a služby.

V roce 2018 začala na nádvoří Mariánských kasáren stavba parkovacího domu a nákupního centra.

Známé osobnosti, které sloužily v těchto kasárnách:

• Fráňa Šrámek, básník a prozaik, mezi lety 1899 – 1901
  • Český básník Fráňa Šrámek (1877—1952) ve městě vojákoval, odpykával si trest ve vojenském vězení, později zde žil a publikoval své verše. Zřejmě zde napsal také svou posmrtně vydanou sbírku Rozbolestněný ženami. 
• Jaroslav Hašek, autor Osudů dobrého vojáka Švejka, zde sloužil za první světové války, od února do května roku 1915
  • Jaroslav Hašek znal jižní Čechy již z časů studentských toulek, jak o tom svědčí jeho humoristické vylíčení Švejkovy tzv. putimské anabáze. Na začátku 1915 obdržel vojenskou obsílku, aby se dostavil ke svému 91. pluku v Českých Budějovicích. Poněvadž se recesisticky omluvil korespondenčním lístkem, že se pro pracovní zaneprázdnění nemůže k nástupu vojenské služby dostavit, musel být do kasáren na Mariánském náměstí eskortován; přišel údajně vystrojen v bílých rajtkách, červené vestě a černém cylindru. Právě do této budovy (je zde umístěna pamětní deska) byl v jeho Švejkovi situován legendární rozhovor mezi jednoročním dobrovolníkem Markem a vojákem Josefem Švejkem o grotesknosti vojenské slávy a poct. Během vojenské služby u českobudějovického pluku, s nímž po krátkém výcviku v Brucku nad Litavou odešel na haličskou frontu, spisovatel poznal prototypy svých příštích legendárních literárních postav, hejtmana Ságnera, nadporučíka Lukáše a šikovatele Vaňka. Hašek údajně dovedl projít s marodenbuchem z kasárenské brány, poté se převléknout do civilu a v budějovických hostincích U Slunce, U Míčanů, U Novotných, U Žáků a v České chalupě psát a diktovat humoresky Aféra s křečkem a Aféra s teploměrem. 
• Václav Havel, český exprezident, strávil v Mariánských kasárnách jako vojín dva roky svého života (1957-1959)
  • Jméno exprezidenta, dramatika a spisovatele Václava Havla zná celý svět. Disident a kritik komunistického režimu se stal jednou z vůdčích osobností Sametové revoluce, byl posledním československým a prvním českým prezidentem. Po ukončení politické dráhy se vrátil k psaní divadelních her. Václav Havel zemřel 18. prosince 2011.